Kaplička na nádraží

V Nádražní ulici je kaplička, kterou obcházíme, když jdeme po pravé straně k zastávce. Je téměř na rozhraní domů, které v době pořízení černobílé fotografie ještě nestály.

Zajímavý je proto záznam faráře P. Františka Bébara ve farní kronice roku 1913. Této kapličce říká „Boží Muka“. V části oprav v Újezdě píše: „Předně stará, kdysi na farském pozemku stávající B. Muka již sešlá, byla poněkud výše postavena. Nákres učinil podle B. Muky v Drnovicích u Vyškova p. zednický mistr Antonín Matoušek a postavil ji p. František Jurák. Obraz Matky Boží na dřevě velmi pěkně vymaloval p. učitel Roman Chrást. Ačkoliv i jiní jako p. Jelínek Leopold a kovář Petr Maša zdarma pracovali na ní, stála přece na 500,-K.“

Z tohoto zápisu se dovídáme, že stará Boží Muka byla již zchátralá a stála na farském pozemku poněkud výše. Kde si vzali vzor pro dnešní kapličku, kdo dělal nákresy, kdo zde pracoval a pomáhal.

Městys Újezd ve výše uvedené době končil hřbitovem, který byl za obcí a zrušený r. 1974. Sokolovna se otvírala r. 1922. Ještě mladší jsou domy za dnešní kapličkou. Stavěli je bratři Petr a František Mášovi, synové kováře Petra Máši, Masarykova ul. č. 60. Petr Máša, bývalý varhaník, stavěl číslo 372 roku 1923, tedy rok po otevření sokolovny. Před jeho domem je větší část kapličky. Jeho bratr František Máša stavěl číslo 543 roku 1936. Menší část kapličky je před jeho domem. Byl po otci kovářem.

Pověst o založení Boží Muky – kapličky

O založení této památky si starší lidé vyprávěli zajímavou pověst. Tuto formu vyprávěla paní Ludmila Benešová, Na Zahrádkách č. 479: „Jel forman po cestě z Újezdu do Brna. Bylo to brzy ráno. Najednou se mu koně sami zastavili a nechtěli za žádného pobízení dále. Forman slezl z vozu, aby zjistil příčinu takového chování koní. Byl překvapen krásným obrázkem Panny Marie, který ležel na cestě před jeho spřežením. Dal hned obraz na faru a na tomto místě byla postavena Boží Muka. A ten obrázek byl potom dán do výklenku této památky.